Zodpovědnost není vina

Převzít zodpovědnost za svůj život znamená mít moc udělat změnu. Zní to dobře viďte. Jenže v praxi si lidé často zaměňují zodpovědnost za vinu. A to je něco úplně jiného.

Teoreticky to určitě všichni chápeme, ale v životě je vina to první, co nás napadne, když se něco nedaří. Tak například:

Pár dní před zahájením mého nového projektu, na kterém mi hodně záleželo, jsem zjistila, že software, který jsem si zvolila, na základě doporučení mé dcery, nedělá dostatečně to, co jsem očekávala. První, co mě napadlo bylo, že jsem "pitomá", když jsem si to neověřila dřív. Potom mě napadlo, že mi to špatně doporučila dcera, když kýžená funkcionalita byla jasně řečená. Byla jsem naštvaná a frustrovaná. Začala jsem vykřikovat, že je to na nic, že mám jen pár dní do začátku projektu a nevím co mám dělat.

Všímáte si toho, že nejprve jsem obvinila sama sebe a hned potom dceru? Vidíte v tom jednání, že jsem čekala že nějaké řešení přijde zvenčí?

Moje dcera, narozená po roce 2000, je citlivá, vnímavá duše, takže tyhle nesprávné scénáře okamžitě vycítí, a i když nad tím nijak neuvažuje, trefně pojmenuje, o co vlastně jde. "Mami, není tvoje vina, že ten software nefunguje, jak jsi chtěla a není ani moje. Prostě máš slabý notebook a ten to nezvládá." Tahle slova mně zastavila a vytrhla z nastartovaného pocitu viny, nedostatečnosti, vzteku, zloby a dalších emocí, které by se velmi rychle přidávaly, kdyby to ona nestopla jednou výstižnou větou.

Pomalu jsem se přestávala obviňovat a vplouvala do zodpovědnosti. A ejhle, můj mozek začal pracovat pro mě a nabízel mi možnosti řešení. Zkusila jsem jedno, potom druhé a bylo jasno. Postupovala jsem naprosto racionálně a bez emocí. Nebylo také proč, do hledání technického řešení vtahovat nějaké emoce a strachy. Co má technika společného se mnou? Co její funkcionalita vypovídá o mně. Nic!

Přitom je tak snadné podlehnout sebeobviňování nebo hledání jiných viníků, je jednoduché propadnout emocím, namísto převzetí zodpovědnosti a tím i moci nad danou situací.

Pomocí koučovacích technik začnete svůj život vidět z jiné perspektivy, s jistým odstupem a takovéto situace se naučíte sami rozpoznávat, porozumíte tomu, jak fungují, a nakonec jim dokážete i předcházet.

napsala Michala Karásková, koučka