Už jste zkusili nicnedělání?

Hledám už nějakou dobu, co bych mohla dělat, aby mi to dodávalo energii. Inspiruji se od lidí kolem a zkouším. Říká se pohyb. Tak co třeba procházky v přírodě, na jiný druh "sportu" mě moc neužije. Bez zvláštního efektu. No tak zkusím wellness. Teplá voda to je něco a saunování přímo miluju. Hmm, pěkný zážitek, ale baterky mi moc nedobil. Tak jinak. Miluji kavárenské povalečství, to bude ono. Jdeme s mužem ven, klábosíme, pijeme kafe a je to fajn. Ovšem moje energie tím nijak nevzrostla. Dobře, zkusím čtení, v klídku, na balkóně mezi kytičkami. Pěkné. Příjemné. Ale nic. Mám ráda tyhle činnosti, jenže se stejně cítím stále "vyšťavená". Nejraději bych nedělala nic!

"No tak to dělej", říká moje koučka. "Co? Co že mám dělat?" ptám se nechápavě. "No přeci nic! Teď jsi to řekla." AHA. No jo. Nicnedělání. Na to už jsem málem zapomněla.

Sednu si odpoledne na můj milovaný balkónek, dám si polštář pod hlavu, usrknu kávičku a zavřu oči. Nechci myslet na něco praktického nebo snad stresujícího. Zaměstnám tedy svou mysl sněním. Vysnívám si milostnou romanci. Jako ve filmu. Za chvilku mi skočí na klín kocour a já se proberu. To byla paráda. Zdálo se mi to jako mžik, a přitom podle mobilu, to byla celá hodina. Nejlépe strávená hodina za poslední měsíce. Jsem ještě trochu v rauši a je mi nádherně. Tak tohle funguje. Mám pocit, že teď můžu dělat cokoli.

Zkuste to taky.

napsala Michala Karásková, koučka