složky osobnosti

Člověk je bytost složitá, složená z mnoha vrstev. Můžeme jim říkat složky osobnosti. Existují spolu, nebo vedle sebe a jestliže v sobě pěstujeme své vědomí, můžeme s nimi komunikovat, kultivovat je a využívat jejich pohledu na svět podle vlastního rozhodnutí.

Na stupni nejnižším naproti sobě stojí Tělo a Duše těla. Do obou těchto entit - fyzického těla člověka i jeho duchovního odrazu, se propisuje stav ze 4 složek nad nimi, konkrétně Mysli, Emocí, Rozumu a Citu. Dá se říci, že se do nich propisují všechna přesvědčení a zážitky nasbírané nejen v tomto životě, ale i v životech předešlých a dokonce i z životů našich pokrevních předků.

Složky z pozemské linie jsou smrtelné a zemřou spolu s člověkem. Jedinou zcela nesmrtelnou složkou člověka, božskou částicí, je Duše, jež se po smrti vrátí domů. Duše těla, v níž jsou kumulované všechny shora uvedené prožitky je spojená určitým způsobem se zemí a zůstává připravená pro další inkarnaci Duše.

V rovině Mysli a Rozumu jde o trénování pozornosti a užitečné zaměstnávání mysli, aby člověk získal vnitřní klid, rozvahu a mohl rozumně řídit svůj život. Dokážeme zde odhalovat svá nebo přejatá přesvědčení, která nám obvykle brání se svobodně rozhodovat o svém životě. 

V rovině Emocí a Citu jde o schopnost jejich odlišení. Pocity člověk prožívá jako reakci na konkrétní skutečné situace. Ve chvíli, kdy je obalí do myšlenek, výčitek či pochyb, pak se z nich stanou emoce, které člověku škodí a brání proudění životní energie. Říká se, že emoce způsobují nemoce.

V rovině nejvyšší jde o vedení, o rovnováhu mezi sebe-hodnotou a sebe-vědomím. Jde o rovnováhu Ega a Duše, nikoli o boj mezi nimi nebo snad o potlačování Ega. Pokud se nám podaří rozvíjet obě dvě tyto vůdčí složky, vážíme si sami sebe stejně jako jiných lidí a přitom jsme si vědomí svých schopností, talentů i nedostatků.