Malá zastavení s Janou - vliv myšlení

Když Jana sedí na obědě o chvíli déle, začne si všímat ještě jedné věci. Toho, co se jí honí v hlavě.

Myšlenky běží rychle: Musím se rychle vrátit a dodělat to. Zase nestíhám. Odpoledne bude náročné. Když to nedodělám dnes, zítra se mi sesype harmonogram.

Tělo na to reaguje okamžitě. Ramena se napnou, dech se zkrátí. Jako by Jana pořád seděla mezi spisy. A co víc, vytváří si katastrofický scénář na odpoledne i na další den.

Jana si toho všimne a zkusí malý experiment.

V duchu si řekne: NE. Teď ne. Teď jen sedím na obědě a teď se neděje nic z toho na co jsem myslela.

Napije se kávy a vychutnává si její chuť.

Všimne si, že šálek je příjemně teplý.

Když kávu položí, všimne si, jak jí zahřálo slunce na tváři.

Všimne si klidu téhle příjemné chvíle.

Rozhlédne se kolem sebe a jemně se jí přitom zachvěje srdce.

Cítí skoro až dojetí nad tímto malým okamžikem. - Na chvíli nemusí nic.

Trvalo to jen pár vteřin, nebo minut? Jana ani neví.

V každém případě si všimne změny v těle. Ramena jí klesla a celé tělo jako by povolilo. Cítí se o moc lépe, než před chvílí.

Mysl jí začne zase pracovat a vrací se k práci…

Jana už ale ví, že chvilku klidu jen pro sebe, může mít, kdykoli si to dovolí.

❓ Všimli jste si někdy, jak tělo reaguje na to, co si myslíte?

✍️ Pokud vás Janina cesta oslovuje a chcete ji začít psát i ve svém pracovním životě, napište mi.