Čas pro sebe - nastavení akce

Se svou koučkou jsem hledala, jak nastavit akce pro setkávání se se svou rodinou. Chtěla jsem docílit toho, že se budeme potkávat, povídat si, trávit spolu čas a pro nás všechny to bude naplňující. V mých představách to vypadalo krásně. Nemám žádný problém rodičům ani sestře zavolat a sejít se s nimi. "To bude brnkačka!", pomyslela jsem si.

Když mě koučka přiměla hledat konkrétní čas, ve kterém setkání s nimi uskutečním, začala jsem se bránit. Nemám přeci čas se s rodinou vídat víc, než už dělám. Jsem sama se svými dětmi a také potřebuji čas pro sebe. "Aha, takže to asi nebude taková hračka, jak se mi zdálo."

Měla jsem se zamyslet nad tím, co od těchto setkání očekávám a co mi mají přinést. Odpověď byla okamžitá. Chci od nich získat energii a dobrý pocit. "Ježiš no jo, já hledám tyhle věci venku, mimo sebe."

A už to jelo, jako na běžícím páse. Uvědomovala jsem si jednu věc za druhou…

Dobrý pocit mívám večer u skleničky vína, když už je den za mnou, děti spí a já jsem sama se sebou. To je mi dobře. Dopřávám si tyhle chvíle skoro každý den, jenže stejně to není ono, není to dost. Jenže proč? Protože při tom nejsem v klidu. Skoro vždycky mi jede hlava a honí se mi v ní spousta myšlenek. Přemítám stále dokola o problémech, které však nikdy nevyřeším. Jen s nimi zabíjím čas, který mám sama pro sebe.

Klid, být v klidu, to je něco, co už jsem se svou koučkou zažila. Takový klid, při kterém se svět zastaví. Klid, který se rozlije do celého mého těla a je mi krásně. Klid, díky němuž zmizí všechny emoce, myšlenky a nemám ani slova, kterými bych ho popsala. Není nic než já.

V tom mě však znovu přepadly myšlenky a já je opakovala: "Jenže tenhle klid jsi mi dala ty a ne já a navíc jsem si ho neudržela dlouho. A jak mám být v klidu a řešit problémové situace? To nezvládnu." Tahle slova moje koučka vzala s jemným úsměvem a řekla: "Cítím, že na sebe tlačíš. Jak se cítíš, když tohle říkáš?" Opravdu tlačím, a navíc se na sebe zlobím, že to nezvládám. A když už něco zvládám, neocením se a chci hned víc. Je to pořád dokola. Ale ten klid, ten tohle všechno zastaví! Zjistila jsem, že si nepotřebuji nastavit čas na setkávání se s rodinou, ale potřebuji si nastavit čas na setkávání se se sebou!

Výsledkem sezení tedy byla akce, díky níž se ve chvílích pro sebe zastavím a dostanu se do KLIDu. Vyzkoušela jsem si totiž už na sezení, že to umím i já sama. Stačí mi na to několik mých vlastních vět, které mi připomenou, že na sebe moc tlačím; že se na sebe nemusím zlobit, když zrovna nezvládám; že takhle je to v pořádku; že všechno je tak, jak má být. Uvědomila jsem si také, že ve chvílích pro sebe nemusím dělat jiné věci, že je to jen můj prostor.

napsala Michala Karásková, koučka - podle zkušenost mojí klienty, s potvrzením autenticity prožitku klientkou