Uvědomili jste si někdy, že se necháváte v životě snadno využít a dlouhou dobu si toho vůbec ani nevšimnete? Jestli ano, pak vězte, že není třeba nadávat na svět a lidi kolem, je potřeba se podívat na to, co to vypovídá o vás.
Dostala jsem otázku, co je vnitřní klid? Jak jen mám tento pocit, který se rozprostírá uvnitř člověka popsat? Jak vyjádřit, jak se člověk cítí, když ví, co chce a co nechce, prostě jen díky svému pocitu klidu uvnitř sebe? Jak slovy sdělit jinému člověku, co je uvnitř mně, když vím, kdo jsem?
Mnozí si klid spojují s procházkou v přírodě, s příjemným posezením u kávy, se sklenkou vína, s knihou v ruce, nebo prostě s chvílemi, kdy jsou někde sami a neruší je děti, manžel nebo třeba tchýně.
Má drahá přítelkyně se mě zeptala: "Nechceš si říkat jinak než koučka?" "Proč bych měla?", ptám se. "No víš, dneska si kouč říká každý druhý a na lidi to už nepůsobí dobře. A to, co děláš ty je úžasné a měl by to zažít každý." Zasmála jsem se a byla polichocena, samozřejmě. Jenže měla pravdu. Já sama jsem...
Hledám už nějakou dobu, co bych mohla dělat, aby mi to dodávalo energii. Inspiruji se od lidí kolem a zkouším. Říká se pohyb. Tak co třeba procházky v přírodě, na jiný druh "sportu" mě moc neužije. Bez zvláštního efektu. No tak zkusím wellness. Teplá voda to je něco a saunování přímo miluju. Hmm, pěkný zážitek, ale baterky mi moc nedobil....
Sedíme na zahradě, sluníčko hřeje, v ruce držím sklenku sektu a v tom přiletí otázka přímo na tělo: "Co vlastně přinesl ten koučink do života tobě osobně?" No ano, je to logická otázka, která musela časem přijít.
Kamarádka mi jednou řekla, že tady v Česku bereme za samozřejmé, když se nám něco povede a daří se nám, ale zpozorníme a všímáme si toho co se nepovedlo. Nevím, jestli to platí jen tady a obecně, ale v naší generaci (dnes cca 50tníků) to často vídám. Naučili jsme se to v dětství a neseme si to dál.
Někde jsem si přečetla, že americká psychoterapeutka V. Satir řekla, že člověk potřebuje 4 obejmutí denně aby přežil, 8 obejmutí denně aby zůstal duševně a fyzicky zdravý a 12 obejmutí denně aby mohl vnitřně růst a překonávat své hranice. Přišlo mi to jako zajímavá výzva. Naplánovala jsem si se svým mužem, že hned druhý den zvládneme těch 12...
Dneska měl oběd připravovat manžel. Máme takovou nepsanou dohodu, že o víkendu vařím jeden den já a druhý den on. Tedy pokud nejsou řízky. Ty dělá vždycky on. Je v tom mistr.
Dva lidé, manželé, muž a žena. Žijí spolu více než 20 let, a přesto každý z nich žije ve svém vlastním světě.
